Obecné informace o evidenci vyloučených osob

Co je evidence vyloučených osob

Evidence vyloučených osob je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Cílem evidence vyloučených osob je shromáždit informace o osobách, které se z důvodu existující překážky výkonu funkce nemohou stát členem voleného orgánu obchodní korporace (v podrobnostech viz část 2. „Kdo je do evidence vyloučených osob zapisován“). Notáři nebo rejstříkové soudy při zápisu osoby jako člena volného orgánu obchodní korporace kontrolují, zda osoba nemá v evidenci vyloučených osob zapsanou překážku výkonu funkce, která by ji z výkonu takové funkce diskvalifikovala (v podrobnostech viz část 5. „Kdo má přístup k údajům zapsaným v evidenci vyloučených osob“).

Evidence vyloučených osob byla vytvořena v rámci implementace článku 13i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností. V českém právním řádu je upravena § 70 a následujícími zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“).

Evidence vyloučených osob je za účelem výměny informací propojena s evidencí Rejstříku trestů, evidencí přestupků a s insolvenčním rejstříkem. Za účelem přeshraniční výměny informací mezi členskými státy Evropské unie je evidence vyloučených osob také napojena na systém propojení rejstříků ve smyslu čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (dále jen „systém propojení rejstříků“).

Kdo je do evidence vyloučených osob zapisován

Do evidence vyloučených osob se zapisují osoby, u nichž existuje překážka výkonu funkce člena voleného orgánu podle zákona o obchodních korporacích založená orgánem veřejné moci ČR, a to na základě § 70a zákona o obchodních korporacích. Nemusí se přitom jednat pouze o občany ČR a české právnické osoby, nýbrž i jiné fyzické či právnické osoby, jestliže rozhoduje orgán veřejné moci ČR. Konkrétně se jedná o osoby, které nemohou vykonávat funkci člena voleného orgánu na základě

  1. pravomocného rozhodnutí soudu, který je vyloučil z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 zákona o obchodních korporacích (tzv. diskvalifikační rozhodnutí),
  2. pravomocného zákazu činnosti vykonávat funkci člena voleného orgánu obchodní korporace nebo činnost související s oblastí podnikání nebo oborem činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, o jejíhož člena voleného orgánu se jedná, orgánem veřejné moci ČR,
  3. pravomocného odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzená, za trestný čin:
    1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
    2. daňový, poplatkový nebo devizový,
    3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou,
  4. pravomocného prohlášení konkursu (tedy nikoli oddlužení) na majetek dané osoby.

Do evidence vyloučených osob se nezapisují všechny osoby, které se nemohou stát členem volného orgánu obchodní korporace. Například podle § 152 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se nemůže stát členem voleného orgánu právnické osoby osoba, která není plně svéprávná. Informace o omezení svéprávnosti se však do evidence vyloučených osob nezapisuje.

Osoby, u nichž je překážka výkonu funkce člena voleného orgánu podle § 46 zákona o obchodních korporacích založená rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu nebo rozhodnutím mezinárodní organizace, se do evidence vyloučených osob nezapisují. Taková překážka výkonu funkce však daným osobám rovněž neumožňuje stát se členem voleného orgánu české obchodní korporace. Pokud by takové osoby předložily nepravdivé čestné prohlášení, podle něhož u nich žádná překážka výkonu funkce člena statutárního orgánu neexistuje, mohly by být stíhány za nepravdivé uvedení údajů v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku ve smyslu § 254 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mohly by být povinny nahradit vzniklou škodu.

Ve vztahu k osobám, u nichž by byla překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace založena rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, může notář nebo rejstříkový soud ověřit absenci překážky výkonu funkce prostřednictvím systému propojení rejstříků podle § 90 odst. 3, resp. § 108a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.

Jaký je rozsah údajů zapisovaných do evidence vyloučených osob

Do evidence vyloučených osob se zapisují údaje podle § 70b zákona o obchodních korporacích. Jedná se o následující údaje:

  1. u fyzické osoby se zapisuje jméno a příjmení, datum narození, dále adresa místa pobytu a případně také bydliště, pokud se liší od adresy místa pobytu, a státní občanství osoby,
  2. u právnické osoby její název, identifikační číslo a sídlo,
  3. den vzniku překážky výkonu funkce (den nabytí právní moci rozhodnutí, které zakládá překážku výkonu funkce),
  4. faktický den zániku překážky výkonu funkce, případně i očekávaný den zániku, pokud je předem znám (například v případě diskvalifikačního rozhodnutí soudu),
  5. důvod vzniku překážky výkonu funkce (zda se jedná o překážku založenou diskvalifikačním rozhodnutím soudu, uloženou zákazem činnosti, založenou spácháním jednoho z vyjmenovaných trestných činů, anebo prohlášením konkursu),
  6. název orgánu veřejné moci, jehož rozhodnutí zakládá překážku výkonu funkce,
  7. údaj, zda se jedná o překážku výkonu funkce člena určitého voleného orgánu (například pouze člen statutárního orgánu nebo pouze člen dozorčí rady), nebo člena jakéhokoli voleného orgánu,
  8. rozsah překážky výkonu funkce, je-li omezena na určitou oblast podnikání či obor činnosti (například pokud by byl zákaz činnosti omezen jen na členství ve voleném orgánu obchodní korporace poskytující finanční služby), a
  9. den, k němuž byl zápis do evidence vyloučených osob proveden.

Údaje o překážkách výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace jsou v evidenci vyloučených osob vedeny buď jako aktuálně platné, anebo jako historické (podle toho se také liší oprávnění k daným údajům přistupovat, viz část 5. „Kdo má přístup k údajům zapsaným v evidenci vyloučených osob“). Historické údaje jsou v evidenci vyloučených osob vedeny ještě 10 let po dni zániku překážky.

Jakým způsobem probíhá zápis údajů do evidence vyloučených osob

Způsob zápisu údajů do evidence vyloučených osob se liší podle jednotlivých typů zapisovaných překážek výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Rozlišuje se manuální a automatický zápis údajů.

Manuálním způsobem zapisují krajské soudy pravomocná rozhodnutí o vyloučení osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 zákona o obchodních korporacích (tzv. diskvalifikační rozhodnutí). Relevantní údaje do evidence vyloučených osob zapisuje krajský soud, který je příslušný rozhodovat o vyloučení dané osoby z výkonu funkce.

Automatické průpisy z evidence Rejstříku trestů, evidence přestupků a z insolvenčního rejstříku zajišťují zápis zbylých překážek výkonu funkce. Do evidence vyloučených osob se zapisují pouze údaje pro tuto evidenci nezbytné (více viz část 3. „Jaký je rozsah údajů zapisovaných do evidence vyloučených osob“).

Kdo má přístup k údajům zapsaným v evidenci vyloučených osob

Každá fyzická i právnická osoba je oprávněna získat výpis údajů o ní vedených v evidenci vyloučených osob anebo o potvrzení, že o ní v evidenci žádné údaje vedeny nejsou (viz část 6. „Jak získat výpis nebo potvrzení z evidence vyloučených osob“).

Ministerstvo spravedlnosti jako správce informačního systému veřejné správy je oprávněno přistupovat k údajům zapsaným v evidenci vyloučených osob a provádět úpravy, jestliže nejsou údaje zapsané v evidenci správné (viz část 7. „Oprava chybných údajů v evidenci vyloučených osob“).

Dalším oprávněným subjektem jsou soudy. Krajské (rejstříkové) soudy mají oprávnění zapisovat údaje o pravomocných rozhodnutích soudu, kterým se vylučuje osoba z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 zákona o obchodních korporacích (tzv. diskvalifikační rozhodnutí). Zároveň mají soudy oprávnění nahlížet do evidence vyloučených osob, a to jak v rozsahu trvajících překážek výkonu funkce (především pro účely rejstříkového řízení), tak zaniklých překážek (pro účely případných souvisejících soudních sporů, pro které může být podstatné zjistit i předchozí stav).

Na rozdíl od soudů mohou notáři nahlížet do údajů zapsaných v evidenci zapsaných osob pouze v rozsahu trvajících překážek výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to z důvodu, že notáři tyto informace potřebují pouze v okamžiku, kdy má být určitá osoba zapsána jako člen voleného orgánu obchodní korporace.

Nakonec mohou do evidence přistupovat i kontaktní místa veřejné správy (Czech POINT) za účelem poskytování výpisů či potvrzení fyzickým či právnickým osobám (viz část 6. „Jak získat výpis nebo potvrzení z evidence vyloučených osob“).

Jak získat výpis nebo potvrzení z evidence vyloučených osob

Fyzické či právnické osoby mohou získat výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o nich vedených anebo potvrzení, že v této evidenci vedeny nejsou, dvěma způsoby – online anebo prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT).

Prvním způsobem získání výpisu nebo potvrzení je online. Fyzické osoby se musí přihlásit s využitím prostředků elektronické identifikace (např. občanský průkaz e elektronickým čipem, mobilní klíč eGovernmentu či bankovní identita). Právnické osoby musí pro přihlášení se využít datové schránky dané právnické osoby, tedy nikoli například datovou schránku člena statutárního orgánu této právnické osoby.

Po přihlášení se systém ověří, zda je u osoby v evidenci vyloučených osob vedena překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Pokud nikoli, umožní osobě stažení potvrzení, že o ní nejsou v evidenci vyloučených osob vedeny žádné údaje, tedy že u ní nejsou evidovány žádné překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Pokud o osobě jsou vedeny určité údaje, ať už v podobě trvajících nebo již zaniklých překážek výkonu funkce, může si osoba zvolit, zda chce obdržet pouze částečný výpis obsahující jen trvající překážky výkonu funkce, anebo kompletní výpis obsahující i již zaniklé překážky výkonu funkce.

Elektronický podepsaný výpis nebo potvrzení získané v aplikaci je elektronickým dokumentem ve formě datové zprávy (ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Tento dokument je elektronicky podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem Ministerstva spravedlnosti a obsahuje všechny náležitosti, aby byl považován za důvěryhodný a právoplatný výpis srovnatelný s listinnými výpisy. Je však třeba mít na paměti, že prostým vytištěním se tato povaha dokumentu degraduje a není možné jej používat jako plnohodnotný.

Elektronický podepsaný výpis je možné bezplatně získat přímo v internetové aplikaci. Pokud získáte z internetové aplikace evidence vyloučených osob podepsaný PDF dokument, je možné na něj aplikovat mechanismus autorizované konverze podle výše uvedeného zákona č. 300/2008 Sb. Tuto službu poskytují veřejnosti kontaktní místa veřejné správy (tzv. Czech POINT).

Oprava chybných údajů v evidenci vyloučených osob

Fyzické či právnické osoby, ale i osoby oprávněné přistupovat k údajům zapsaným v evidenci vyloučených osob (soudy, notáři či kontaktní místa veřejné správy) se mohou obracet na Ministerstvo spravedlnosti s podněty na opravu chybně zapsaných údajů v evidenci. Pro zaslání podnětu lze využít běžné komunikační prostředky (např. e-mail, datovou zprávu nebo dopis).

Ministerstvo spravedlnosti bez zbytečného odkladu údaje, které nejsou v souladu s pravomocným rozhodnutím zakládajícím překážku výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, opraví, a to na základě zmocnění v § 70e odst. 4 zákona o obchodních korporacích.

© Ministerstvo spravedlnosti České republiky